|
|
Vliv vlny vedra v létě 2003 a 2006 na úmrtnost obyvatel Prahy
Knobová, Veronika
Vliv vlny vedra v létě 2003 a 2006 na úmrtnost obyvatel Prahy Bc. Veronika Knobová Abstrakt Úvod: Během vlny vedra v srpnu 2003 a červenci 2006 byly v celé Evropě naměřeny velmi vysoké teploty a vysoké koncentrace znečišťujících látek, především O3 a PM10. Tyto vlny vedra měly významný vliv na lidské zdraví a zvýšení počtu úmrtí z kardiovaskulárních a respiračních příčin. Zkoumali jsme, zda se srpen 2003 a červenec 2006, měsíce mimořádné z hlediska vysokých teplot a vysokých koncentrací O3 a PM10, projevily na zvýšení celkové úmrtnosti a zvýšení úmrtnosti z respiračních a kardiovaskulárních příčin lidí žijících v Praze. Metodika: Na zjištění vlivu vlny vedra na zvýšenou úmrtnost jsme použili negativní binomickou regresi (podtyp Poissonova modelu). Model zahrnoval meteorologické faktory (teplotu, vlhkost), kalendářní jevy a koncentrace znečišťujících látek (O3, PM10, NO2, SO2, CO). Jako nejvhodnější byl vybrán výpočet s 1-denním zpožděním (lag1). Výsledky: Zjistili jsme zvýšení relativního rizika úmrtnosti v důsledku vlny vedra v létě 2003 a 2006 ve všech námi sledovaných faktorech (celková úmrtnost, úmrtnost z kardiovaskulárních příčin, úmrtnost z respiračních příčin). V žádném ze sledovaných faktorů však nevyšlo zvýšení úmrtnosti statisticky významně. Vyšší relativní riziko bylo zaznamenáno u žen. Závěr:...
|
|
|
Vliv vlny vedra v létě 2003 a 2006 na úmrtnost obyvatel Prahy
Knobová, Veronika
Vliv vlny vedra v létě 2003 a 2006 na úmrtnost obyvatel Prahy Bc. Veronika Knobová Abstrakt Úvod: Během vlny vedra v srpnu 2003 a červenci 2006 byly v celé Evropě naměřeny velmi vysoké teploty a vysoké koncentrace znečišťujících látek, především O3 a PM10. Tyto vlny vedra měly významný vliv na lidské zdraví a zvýšení počtu úmrtí z kardiovaskulárních a respiračních příčin. Zkoumali jsme, zda se srpen 2003 a červenec 2006, měsíce mimořádné z hlediska vysokých teplot a vysokých koncentrací O3 a PM10, projevily na zvýšení celkové úmrtnosti a zvýšení úmrtnosti z respiračních a kardiovaskulárních příčin lidí žijících v Praze. Metodika: Na zjištění vlivu vlny vedra na zvýšenou úmrtnost jsme použili negativní binomickou regresi (podtyp Poissonova modelu). Model zahrnoval meteorologické faktory (teplotu, vlhkost), kalendářní jevy a koncentrace znečišťujících látek (O3, PM10, NO2, SO2, CO). Jako nejvhodnější byl vybrán výpočet s 1-denním zpožděním (lag1). Výsledky: Zjistili jsme zvýšení relativního rizika úmrtnosti v důsledku vlny vedra v létě 2003 a 2006 ve všech námi sledovaných faktorech (celková úmrtnost, úmrtnost z kardiovaskulárních příčin, úmrtnost z respiračních příčin). V žádném ze sledovaných faktorů však nevyšlo zvýšení úmrtnosti statisticky významně. Vyšší relativní riziko bylo zaznamenáno u žen. Závěr:...
|
|
|
Vliv vlny vedra v létě 2003 a 2006 na úmrtnost obyvatel Prahy
Knobová, Veronika ; Hůnová, Iva (vedoucí práce) ; Bartoňová, Alena (oponent)
Úvod: Během vlny vedra v srpnu 2003 a červenci 2006 byly v celé Evropě naměřeny velmi vysoké teploty a vysoké koncentrace znečišťujících látek, především O3 a PM10. Tyto vlny vedra měly významný vliv na lidské zdraví a zvýšení počtu úmrtí z kardiovaskulárních a respiračních příčin. Zkoumali jsme, zda se srpen 2003 a červenec 2006, měsíce mimořádné z hlediska vysokých teplot a vysokých koncentrací O3 a PM10, projevily na zvýšení celkové úmrtnosti a úmrtnosti z respiračních a kardiovaskulárních příčin u lidí žijících v Praze. Metodika: Na zjištění vlivu vlny vedra na zvýšenou úmrtnost jsme použili negativní binomickou regresi (podtyp Poissonova modelu). Model zahrnoval meteorologické faktory (maximální teplotu), kalendářní jevy a koncentrace znečišťujících látek (O3, PM10, NO2, SO2, CO). Jako nejvhodnější byl vybrán výpočet s 1-denním zpožděním (lag1). Výsledky: Zjistili jsme zvýšení relativního rizika úmrtnosti v důsledku vlny vedra v létě 2003 a 2006 ve všech námi sledovaných faktorech (celková úmrtnost, úmrtnost z kardiovaskulárních příčin, úmrtnost z respiračních příčin). V žádném ze sledovaných faktorů však nevyšlo zvýšení úmrtnosti statisticky významně. Vyšší relativní riziko úmrtnosti bylo zaznamenáno u žen. Závěr: Můžeme říci, že vlny vedra v srpnu 2003 a červenci 2006 měly své dopady na...
|
|
|
Úmrtnost spojená se stresem z horka v ČR - první výsledky
Kyselý, Jan ; Huth, Radan ; Kříž, B.
Analýza úmrtnosti spojené se stresem z horka v ČR hledá odpovědi mj. na následující otázky: (i) jaká prahová hodnota teploty (nebo jiné proměnné vázané na teplotu a vlhkost) musí být překročena, aby byla pozorována zvýšená úmrtnost spojená s horkem, v závislosti na ročním období; (ii) jaká meteorologická proměnná (nebo index) vysvětluje největší část nárůstu úmrtnosti, a jaký je nejlepší model mezi meteorologickými proměnnými a úmrtností; (iii) jaká je závislost úmrtnosti spojené se stresem z horka na věkové skupiny a pohlaví; a (iv) zda synoptický postup založený na klasifikaci vzduchových hmot vede k lepším výsledkům než tradiční metody. Analýza pokrývá období 1992-2000, během něhož se v ČR vyskytlo několik mimořádně horkých letních období.
|
host ::
RSS.